Iren Stehli — Le persone, a casa. Praga, anni '70

Traduzione in italiano…

Málokdo dokázal pojmenovat specifičnost českých reálií pozdního socialismu tak jako fotografka Iren Stehli. Zatímco její zřejmě nejznámější a nejosobnější časosběrný cyklus Libuna (1974–2009) mapuje život romské ženy a její rodiny na pražském Žižkově, na opačném pólu stojí Pražské výlohy (od 1978 dodnes), rozsáhlý rozbor obsahové lability veřejného prostoru. Mezi těmito dvěma polohami se však otevírá mnoho jiných témat a prostorů zachycených v dalších cyklech, z nichž některé jsou dodnes téměř neznámé. Iren Stehli vyrůstala ve švýcarském Zürichu ve dvojjazyčném prostředí (matka byla Češka) a od 60. let se do Prahy opakovaně vracela, aby po krátké epizodě studií slavistiky počátkem 70. let začala navštěvovat katedru fotografie FAMU, která tehdy představovala oázu relativní svobody.