
Művészet és kézművesMúzeumok és látnivalók16+ évBeltéri
Labirintus: A belső bolyongás tájai
Labyrint: Krajina vnitřního bloudění
okt. 30-igGHMP Zámek TrojaIngyenes
Kiállítás, amely a labirintust a félelem, felelősség és identitás metaforájaként vizsgálja felnőtt közönségnek.
Leírás
Fordítás magyarra…
Labyrint funguje jako metafora lidského myšlení i životní cesty. Symbolizuje bloudění, odvahu i proměnu, ale také odpovědnost za lidské činy a slova. Výstava otevírá otázku, co se stane, když místo rozumu začne rozhodovat strach – z neznámého, z odlišnosti, z nepochopení. Projekt Labyrint rozvíjí právě tyto otázky. Konfrontuje návštěvníka s jeho postoji a vede ho k proměně v kriticky uvažujícího pozorovatele. Výstava se dotýká klíčových společenských otázek. Mezi ty páteřní patří strach z neznámého a nejistoty, generalizace a dehumanizace, odpovědnost jednotlivce v moderní společnosti či síla slov a jejich dopad na lidskou důstojnost. Cesta z labyrintu nevede skrze jednoduché odpovědi, nýbrž skrze ochotu naslouchat, zpochybňovat vlastní jistoty a přijmout odpovědnost za to, jak lidé rozumějí světu i druhým. Na výstavě se představují díla několika osobností současné české umělecké scény. Reliéf Evoluce Vojtěcha Hrubanta tematizuje lidské putování labyrintem vlastních rozhodnutí a otázku konformity. Veronika Homolová pro výstavu vytvořila ilustraci Mapa strachu, která konfrontuje návštěvníka s jeho strachy a fóbiemi. Tereza Bartůňková je autorkou instalace Zřídlo, která pracuje s tmou, zrcadlem a setkáním diváka se sebou samým. Díla Growth Protocol a Naked Roots Dominika Styka reflektují vliv prostředí na utváření člověka a hrozby dehumanizace. Eva Koťátková ve svém Stroji na obnovení empatie vytváří prostor péče, inkluze a vzájemné podpory. Objekt Vzpomínka na procesí Evy Palčič se zabývá otázkami komunikace, tradic a lidského propojení v sekularizované společnosti. Matouš Lipus je autorem sochy Atlas, jež symbolizuje tíhu odpovědnosti a váhu lidských rozhodnutí. Klára Samcová představuje textilní práce tematizující menstruaci, genderové role a společenská očekávání spojená s ženskou zkušeností. Výstavu uzavírá video Hedviky Hlaváčkové, které se zamýšlí nad absurditou úporného lpění na genderových stereotypech a skrze různé perspektivy zpochybňuje rigidní škatulky maskulinity a feminity.




