Annie Ernaux: Obyčejná žena

Fordítás magyarra…

VSTUPENKY „Pouze ona, její slova, její ruce, gesta, její smích, její chůze spojovaly ženu, jíž jsem, s dítětem, kterým jsem byla.” Jak se pohybujeme v prostoru naší paměti? Jak vůbec funguje samotný proces rozpomínání? Archeologie obrazů, gest i každodenních vět. Z jednotlivých fragmentů skládá Annie Ernaux v knize Obyčejná žena život své matky, která pocházela z chudého dělnického prostředí města Yvetot. Rituál proti blednutí paměti. Skrze přesný, sugestivní jazyk prozkoumává francouzská spisovatelka svůj vztah ke světu, jemuž se svým vzděláním i způsobem života postupně odcizila. „Moje matka se musela dívat do encyklopedie, aby mi mohla vysvětlit, kdo to byl Van Gogh. Moje matka, která se narodila v podrobeném prostředí, se musela stát příběhem, abych se já necítila tak osamělá a strojená ve světě, který si podrobuje slova i myšlenky a do něhož jsem – tak jak si přála - odešla.” Jak má vypadat správná vzpomínka na matku? Chundelatá? Blyštivá? Sentimentální? Všechny obrazy jednou zmizí. Knoflík, narychlo přišívaný než jdu do školy. Hrdelní smích, který odhaluje zuby i dásně. Jak se skrze něco tělesného, co lze nahmatat, můžeme vztahovat k člověku, který je nepřítomný nebo neviditelný? Překlad: Anna Kareninová Režie: Eliška Říhová Dramaturgie: Kateřina Součková, Matěj Samec Scéna a kostýmy: Veronika Traburová Hudba: Martin Konvička Produkce: Magda Juránková Hrají: Ivana Uhlířová, Petr Uhlík Foto: Andrea Černá Video: Tereza Havlínková Premiéra: 20. 1. 2024 Délka představení: 1 hodina bez přestávky Anglické titulky Upozornění: V inscenaci se v jedné části pracuje se senem / slámou. Pokud máte nějaké vážné zdravotní problémy s tímto související, napište nám - rádi vám zajistíme místo v zadních řadách či domluvíme výměnu vstupenky. Kontakt: sales@meetfactory.cz Doprovodný program: 13. 06., 19:00 Dramaturgický úvod s Kateřinou Součkovou - zdarma Tisková zpráva Rozhovor Kateřiny Součkové s režisérkou Eliškou Říhovou ČRo Vltava: Annie Ernaux poprvé na české scéně. Divadlo MeetFactory zpřítomní v Obyčejné ženě vzpomínku na matku – rozhovor s režisérkou Eliškou Říhovou a herečkou Ivanou Uhlířovou Ohlasy: „Black box multižánrové MeetFactory se k inscenaci hodí. Lze jej chápat také jako černou skříňku, již po havárii zatím nikdo neotevřel, ve vzduchu visí jen bezradnost pozůstalých a dceřin doutnající hněv. Na scéně se postupně ze tmy evokující zapomnění vynořují nesourodé objekty jako fragmenty vzpomínek. (...) Inscenačnímu týmu se podařilo zachytit obtížné pouto matky a dcery s mimořádnou citlivostí, v prostých scénických metaforách ladících se zneklidňující všedností replik, na které jsme u Ernaux stejně jako u Říhové zvyklí." Josefína Formanová: Lest paměti. Inscenace podle Annie Ernaux je anatomií vzpomínek na matku – Alarm.cz „Uhlík má zprvu hlavu pokrytou bílou hmotou, není jasné, zda je to člověk, nebo stvůra. Vylézá z podzemí (jakoby z podvědomí), je Uhlířovou tažen po zemi sedě na koberci, na sobě či kolem sebe má atributy života matky. Vzniká tak neuchopitelná, tajemná hra dvou bytostí, jež si jsou – ať chtějí, či ne – osudově, nezvratitelně blízké (v některých okamžicích leží jedna zaklíněná do druhé)." Vladimír Hulec: Přes koleje do divadla – Divadelní noviny „Jazyk, jímž Uhlířová popisuje fragmenty paměti, je neuvěřitelně věcný. Zpřítomňuje matku prostřednictvím nejběžnějších situací, třeba skrze přišití knoflíku před cestou do školy. To podtrhává civilní a zároveň citlivé herectví Ivany Uhlířové, díky němuž z hluboce intimní záležitosti ztráty matky plynou obecnější otázky o povaze paměti a vyrovnávání se smrtí. Je možné zemřelou osobu vůbec v její celistvosti popsat? Matka Petra Uhlíka se svým expresivním herectvím strohému popisu vymyká. Přichází na jeviště v nečekané momenty, v pozadí pojídá opulentní dorty a verbálně se interpretaci své osoby vzpírá. Ač jde bezesporu o intelektuálně náročnější a vysoce imaginativní inscenaci, napětí mezi Uhlířovou a Uhlíkem ji stále drží v hranicích přívětivé usledovatelnosti. Tomu napomáhají jednoduché a mnohdy vtipné metafory." Kristýna Vinařová – Deník N „Hrací prostor v MeetFactory je black box a režisérka ho používá jako účinnou metaforu paměti, postupně se tu v prázndé temné komoře zjevují nejrůznější až surreálně působící artefakty, celou dobu také slyšíme podivné praskající zvuky a zajímavě fungují světelné změny, které intenzivně spoluvytvářejí situace, jakoby je doslova spouštěly." Jana Machalická: Přítomnost našich zemřelých je možná – Lidové noviny Vstupné: 350 Kč 250 Kč pro studenty a občany s trvalým pobytem na Praze 5 Voucher na divadelní představení 1x2 můžete zakoupit na našem e-shopu . Rezervace vstupenek na rezervace. divadlo@meetfactory.cz. Nositele autorských práv k dílu zastupuje DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura, z.s., Krátkého 1, Praha 9.