
Kunst & HandwerkMuseen & SehenswertesAb 16 JahrenDrinnen
Labyrinth: Landschaft des inneren Umherirrens
Labyrint: Krajina vnitřního bloudění
Bis 30. OktGHMP Zámek TrojaGratis
Eine Ausstellung, die das Labyrinth als Metapher für Angst, Verantwortung und Identität für Erwachsene nutzt.
Worum es geht
Wird ins Deutsche übersetzt…
Labyrint funguje jako metafora lidského myšlení i životní cesty. Symbolizuje bloudění, odvahu i proměnu, ale také odpovědnost za lidské činy a slova. Výstava otevírá otázku, co se stane, když místo rozumu začne rozhodovat strach – z neznámého, z odlišnosti, z nepochopení. Projekt Labyrint rozvíjí právě tyto otázky. Konfrontuje návštěvníka s jeho postoji a vede ho k proměně v kriticky uvažujícího pozorovatele. Výstava se dotýká klíčových společenských otázek. Mezi ty páteřní patří strach z neznámého a nejistoty, generalizace a dehumanizace, odpovědnost jednotlivce v moderní společnosti či síla slov a jejich dopad na lidskou důstojnost. Cesta z labyrintu nevede skrze jednoduché odpovědi, nýbrž skrze ochotu naslouchat, zpochybňovat vlastní jistoty a přijmout odpovědnost za to, jak lidé rozumějí světu i druhým. Na výstavě se představují díla několika osobností současné české umělecké scény. Reliéf Evoluce Vojtěcha Hrubanta tematizuje lidské putování labyrintem vlastních rozhodnutí a otázku konformity. Veronika Homolová pro výstavu vytvořila ilustraci Mapa strachu, která konfrontuje návštěvníka s jeho strachy a fóbiemi. Tereza Bartůňková je autorkou instalace Zřídlo, která pracuje s tmou, zrcadlem a setkáním diváka se sebou samým. Díla Growth Protocol a Naked Roots Dominika Styka reflektují vliv prostředí na utváření člověka a hrozby dehumanizace. Eva Koťátková ve svém Stroji na obnovení empatie vytváří prostor péče, inkluze a vzájemné podpory. Objekt Vzpomínka na procesí Evy Palčič se zabývá otázkami komunikace, tradic a lidského propojení v sekularizované společnosti. Matouš Lipus je autorem sochy Atlas, jež symbolizuje tíhu odpovědnosti a váhu lidských rozhodnutí. Klára Samcová představuje textilní práce tematizující menstruaci, genderové role a společenská očekávání spojená s ženskou zkušeností. Výstavu uzavírá video Hedviky Hlaváčkové, které se zamýšlí nad absurditou úporného lpění na genderových stereotypech a skrze různé perspektivy zpochybňuje rigidní škatulky maskulinity a feminity.




